Náležitosti pracovní smlouvy
Pracovní smlouvy čtu denně a chybí v nich pořád totéž: informace podle § 37, mzdový výměr s vlastní lhůtou a zkušební doba sjednaná o den později, než zákon dovolí. Níže je, co musí smlouva obsahovat a co patří do samostatných dokumentů.
Tři náležitosti, bez kterých smlouva neobstojí
Pracovní smlouva musí podle § 34 odst. 1 zákoníku práce obsahovat tři údaje: druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Na tomhle výčtu se nic nezměnilo a Státní úřad inspekce práce ho při kontrole ověřuje jako první.
U druhu práce vidím nejčastější chybu v tom, že je popsán buď příliš úzce, nebo naopak tak široce, že ztrácí smysl. Druh práce vymezuje, co po zaměstnanci můžete chtít bez jeho souhlasu. Pokud do smlouvy napíšete jen „administrativní pracovník“, těžko budete argumentovat, že do toho spadá i obsluha skladu.
Místo výkonu práce zákon nevymezuje s určitou přesností. Může jít o konkrétní provozovnu, obec, kraj i celé území České republiky. Čím šířeji je místo sjednáno, tím volněji můžete zaměstnance přidělovat, ale tím méně jasné je, kdy jde o pracovní cestu. Proto doporučuji vedle místa výkonu práce sjednat i pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad.
Den nástupu do práce určuje vznik pracovního poměru. Není to den podpisu smlouvy ani den, kdy zaměstnanec fakticky poprvé přijde.
Písemná forma a odstoupení od smlouvy
Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně podle § 34 odst. 2 zákoníku práce. Písemnou formu splní i elektronické uzavření, prostý elektronický podpis stačí a kvalifikovaný podpis zákon nevyžaduje. Smlouva má být vyhotovena a podepsána nejpozději v den nástupu do práce, ne později.
Pokud zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí a nebrání mu v tom překážka v práci, případně vás o překážce do týdne neinformuje, můžete od smlouvy odstoupit. Odstoupit lze jen do doby, než zaměstnanec nastoupil do práce, a odstoupení musí být písemné.
Zkušební doba po flexibilní novele
Flexibilní novela zákoníku práce, tedy zákon č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. června 2025, zkušební dobu prodloužila. U řadového zaměstnance ji lze sjednat nejdéle na 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance na 8 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru.
Pravidla, která se nezměnila a přesto se na nich chybuje nejčastěji:
- zkušební doba musí být sjednána písemně
- sjednat ji lze nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy v den nástupu; dodatek podepsaný druhý den už účinný není
- u pracovního poměru na dobu určitou nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání
Novela nově umožňuje zkušební dobu prodloužit dohodou v jejím průběhu, vždy jen do zákonného maxima. Zkušební doba se také automaticky prodlužuje o pracovní dny, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli překážce v práci, čerpání dovolené nebo neomluvené absenci.
Informační povinnost podle § 37 a lhůta sedmi dnů
Tohle je náležitost, na kterou se zapomíná nejčastěji. Pracovní smlouva sama o sobě nestačí. Podle § 37 zákoníku práce musíte zaměstnance písemně informovat o dalších údajích, a to nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Jde o kalendářní dny.
Informovat musíte o tom, co už není přímo ve smlouvě. Typicky jde o:
- identifikační údaje smluvních stran
- bližší označení druhu a místa výkonu práce
- údaj o délce a podmínkách zkušební doby
- postup při rozvazování pracovního poměru, délku a běh výpovědní doby
- odborný rozvoj, pokud jej zaměstnavatel poskytuje
- stanovenou týdenní pracovní dobu a způsob jejího rozvržení včetně vyrovnávacího období
- rozsah práce přesčas
- minimální nepřetržitý denní a týdenní odpočinek a přestávku na jídlo a oddech
- údaje o dovolené
- údaje o mzdě, způsobu odměňování, termínu a místě výplaty
- kolektivní smlouvy, které upravují pracovní podmínky
- orgán sociálního zabezpečení, kterému odvádíte pojistné
Informaci lze poskytnout elektronicky, ale musí být zaměstnanci přístupná tak, aby si ji mohl uložit a vytisknout. V praxi tuhle povinnost řeším samostatným dokumentem, který se předává spolu se smlouvou. Je to jednodušší než smlouvu nafukovat a při změně podmínek se aktualizuje snáz.
Mzdový výměr a konkurenční doložka
Mzdový výměr je samostatný dokument a má vlastní lhůtu. Podle § 113 odst. 4 zákoníku práce ho musíte zaměstnanci vydat písemně v den nástupu do práce, tedy ne do sedmi dnů jako informaci podle § 37. Obsahuje údaje o způsobu odměňování a o termínu a místě výplaty mzdy. Pokud je mzda sjednána přímo ve smlouvě, samostatný výměr nepotřebujete, ale pak ji nemůžete jednostranně měnit.
Konkurenční doložku upravuje § 310 zákoníku práce. Musí být sjednána písemně a lze ji uzavřít jen tehdy, je-li to možné po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací a znalostí, které v zaměstnání získal. Platí tři limity, které v praxi rozhodují o její vymahatelnosti:
- doba závazku nejdéle 1 rok po skončení zaměstnání
- peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění
- odstoupit od doložky může zaměstnavatel jen po dobu trvání pracovního poměru
Doložka bez peněžitého vyrovnání nebo s vyrovnáním pod zákonným minimem fungovat nebude. Zaměstnanec může doložku vypovědět, pokud mu vyrovnání nevyplatíte do 15 dnů po jeho splatnosti.
Co se stane, když náležitosti chybí
Chybějící náležitost neznamená, že pracovní poměr nevznikl. Pokud smlouva postrádá písemnou formu nebo některou náležitost, jde o vadu, ale podle § 20 zákoníku práce se neplatnosti nelze dovolat, jakmile bylo započato s plněním, tedy jakmile zaměstnanec začal pracovat. Vadu lze navíc zhojit dodatečným písemným potvrzením obou stran.
Riziko je jinde. Neuzavření pracovní smlouvy písemně je přestupkem podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, za který lze uložit pokutu až 10 000 000 Kč. Nesplnění informační povinnosti podle § 37 je samostatný přestupek s vlastní sazbou. Druhé riziko je důkazní: pokud není jasně sjednán druh práce nebo místo výkonu práce, jste v případném sporu ten, kdo nese důkazní břemeno.
Co dělám já: projdu vaše vzory pracovních smluv, mzdových výměrů a informací podle § 37, doplním chybějící náležitosti a sladím dokumenty tak, aby si navzájem neodporovaly. Nastavím vám jednu sadu, kterou pak používáte u každého nástupu, a hlídám, aby odpovídala aktuálnímu znění zákoníku práce. Personální agendu vedu externě od 1 290 Kč měsíčně a na dotazy odpovídám do dvou pracovních dnů. Samotný výpočet mezd a jejich odeslání dělá mzdová účetní, já připravuji podklady a dokumentaci, na kterých staví.